Komatiit

Komatiit
Komatiit z pásma Abitibi v kanadské provincii Ontario. Vzorek je asi 9 cm velký. Viditelné jsou krystaly olivínu, spinifexová struktura není přítomna
Zařazení	magmatická hornina
Hlavní minerály	olivín, pyroxeny, anortit
Akcesorie	chromit
Textura	fluidální až bochníková
Barva	tmavěšedá, černá až černozelená
Hustota	2,748[1]

Komatiit je ultramafická výlevná hornina, která je charakteristická extrémně vysokou hořečnatostí. Jedná se o lávu, která byla charakteristická převážně pro archaikum. Svůj název obdržela podle typové lokality u řeky Komati River v Jihoafrické republice, kde se hojně nachází a byla zde od roku 1962 podrobně zkoumána.

Komatiity mají vysoký obsah oxidu hořečnatého, který přesahuje hodnotu 18 %^[2] a sahá až k 32 %.^[3] Hornina vzniká krystalizací z vysokoteplotních magmat (teploty abnormálně vysoké dosahující 1550 až 1600 °C). Předpokládá se, že pro takto vysoké teploty muselo původní magma vznikat ve velkých hloubkách. Při tuhnutí tvoří láva často polštáře a vlivem rychlého chladnutí povrchu se zde objevuje sklovitá struktura. Typickým znakem komatiitů je také spinifexová struktura,^[2][3] která zdánlivě připomíná stébla australské trávy rodu Spinifex.

Při makroskopickém pohledu se jeví komatiit jako tmavá, černošedá až černozelená hornina se sklovitým povrchem na povrchu lávového proudu a jemnozrnnou strukturou ve vnitřních oblastech.^[2] Mimo spinifexovou strukturu se zde často objevují také vyrostlice olivínu a pyroxenu,^[3] které mohou dosahovat délky až několika dm.^[2]

Příbuznou horninou jsou tzv. boninity.